Rudice v Moravském krasu – 24.10. 2015


Plocha: T

Rudice je pro nás kultovní místo, kam skáčeme mnoho let. Nedávno jsme zkusili spočítat, kdy to asi bylo poprvé a nemohli jsme se shodnout. Za slavných časů se tam otáčela Andula dvakrát a Brigoš třikrát v jedno odpoledne. Důvodů je několik. Plocha je jasné T (telata) a tedy tam může zcela legálně seskočit z začátečník. Přistává se na obrovské pole, rozměrem porovnatelné s letištěḿ v Medlánkách. Pro hodně lidí to byl první seskok mimo letiště. Další důvod, proč seskočit právě tam je krásná příroda kolem. Když se vydaří počasí, je přelet z Brna jako za odměnu. Pak je blízko letiště Kotvrdovice, jako odrazová plocha a tak se nemusíme vracet do Brna pro každou další výsadku. Brigadýr nás tam může naházet všechny během chvilky. Nškdy jsme tam i několikrát za rok při různých příležitostech, například na tradiční motosraz.

Závěr sezony je trochu speciální, protože po seskoku následuje orientační běh. Toho se zúčastní parašutisté i jejich doprovody. Dostanou mapu a podle ní najdou postupně v lese kontroly. OB je krásný sport a tak k němu takto jednou za rok maličko přičichneme.

Seskok i běh vytvoří kvalitní žízeň, dostatek témat k diskuzím a nějaké ty nové historky. V jedné ze tří místních hospod potom vše vyhodnotíme, předáme diplomy a přemístíme se zpět do civilizace.

Letos se mimořádně vydařilo počasí. Nádherný, až kýčovitý podzim, modrá obloha a relativní teplo, na toto roční období. Celkem seskočilo devět parašutistů a po zemi přijelo ještě hodně manželek, dětí, milenek a ostatních přítel našeho počínání. 0Z Rudice se přišli, tradičně, podívat i místní  a pomohli s přípravou plochy. Martin Král skočil první hospodu a to naprosto vzorně. (Na videu je to ten zelený Falcon.) Všichni přistáli pěkně a nikdo se před diváky nevyválel. V orientačním běhu zvítězil plnokrevník Zoltán Alexi, který svou manželku hodil na krk Zdeňkovi Čumovi, aby ho moc nezdržovala a vyrazil na trať jako splašenej. On taky druhé místo skoro nebere a letos ucítil šanci při absenci maratonce Lojzy Tichého. Čas měl něco přes půl hodiny, za což by se nemuseli stydět ani běžci na regulérním závodě. Na druhém místě potom Martin Král a třetí – legenda Aleš Černý. Po dlouhé době jsme ho zase uviděli mezi sebou. Nechal se také strhnout atmosférou a  běžel jako o život. Nechal na jedné kontrole aspoň deset minut při hledání a hned bylo téma na večer.

Takže vše dobré, i pivo z Černé hory. Děkujeme pilotovi Radkovi Nekudovi za vzorný servis!

T.K.

 

 

 

Leave a comment

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.